Albert a společenská odpovědnost

Společnost Ahold (provozovatel Alberta) v rámci svých společensky odpovědných aktivit podporuje zdravé stravování dětí. V projektu Zdravá 5 probíhají výukové programy na základních a mateřských školách. Je škoda, že Albert nepodporuje zdravé stravování dětí i v obchodech... 

Jak Nutricia nutričně programuje děti ke zdraví

O tom, jak firma Nutricia za pomoci doktora Bronského a jiných odborníků propaguje batolecí mléka a výrobky pro děti v nadačním fondu 1000 dní do života. Dokonce pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. Přitom firma Nutricia, člen koncernu Danone, batolecí mléka a výživu pro děti vyrábí (značky Hami a Nutrilon).
Propagace probíhá na základě Doporučení pro výživu kojenců a batolat připravených kolektivem autorů v čele s doktorem Bronským. Tato doporučení se v některých bodech odlišují od rad Světové zdravotnické organizace.
Jaký vliv mají na doporučení doktorů a odborných partnerů iniciativy 1000 dní do života obchodní zájmy firem Nutricia a Danone, které fond zřídily a vůči kterým jsou rady iniciativy 1000 dní do života nakloněny (neupozorňují na škodlivost cukru, doporučují výhradně batolecí mléka a zakazují celozrnné pečivo)?
Jaký vliv mají tyto rady na činnost pediatrů a chování maminek v ČR? Jaký vliv mají na zdraví našich dětí?

Odkaz

Zdravé děti jsou sladké dost

Americká kardiologická organizace (AHA, American Heart Association) vydala vědecky podložené varování o škodlivosti cukru kvůli riziku onemocnění srdce  týkající se ne důchodců, ale dětí!!! Kalorie totiž není kalorie a cukr ve větších dávkách je pro tělo toxický a návykový. Fruktóza se metabolizuje podobně jako alkohol v játrech a způsobuje i podobné nemoci.

Kolik je dost? A kolik přidaného cukru jí vaše dítě?
Na konci článku zjistíte obsah přidaného cukru v některých potravinách...



Infografika pro rodiče od Americké kardiologické organizace
Děti do dvou let by přidaný cukr vůbec jíst neměly.
Děti 2-18 let max 25 g přidaného cukru denně.

Konec kojení a co dál? Dát na rady pediatra?

Jak dlouho je dobré kojit? Máme se chovat jako opice? Kolik mléka potřebuje batole? Čím se kravské mléko liší od mateřského a proč ho pediatři v ČR ročním batolatům zakazují a jako jedinou alternativu mateřského vidí mléko umělé, přestože Světová zdravotnická organizace má jiný názor? Jak firma Nutricia, výrobce mlék Hami a Nutrilon pediatry přesvědčila, aby si na stránky České pediatrické společnosti umístili logo Hami a vydali zavádějící doporučení o prospěšnosti mlék Hami? Asi správně "edukovali"... a většina maminek (včetně mě) rady svého pediatra poslouchá.

Nasycené tuky nejsou jen černé nebo bílé

Výživová doporučení nasycené tuky (hlavně tuky živočišného původu, dále kokosový a palmový olej) považují za špatné a radí je nahrazovat polynenasycenými (hlavně rafinované rostlinné oleje a margaríny). Dokonce existují i "důkazy". Zajímavé je, že výsledky z prvního experimentu na toto téma provedeného skoro před 50 lety (pro rostlinné novodobé náhražky nedopadly moc dobře), nebyly publikovány. Škoda, kdyby byly, asi by se jejich výroba tolik nerozjela. Našly se v pozůstalosti zesnulého vědce a na denní světlo byly přivedeny až v dubnu 2016. V srpnu 2016 vyšla zase studie nasycené tuky komplet zatracující. Není v tom trochu zmatek? Jak se v těch studiích má člověk vyznat? A co si z nich vzít?

Den a noc, M.C.Esher

Francouzský paradox

Slyšeli jste už o "francouzském paradoxu"?

Je to fráze, která se používá pro popis zdánlivě paradoxní skutečnosti, že Francouzi mají malé riziko srdečních onemocnění, zatímco jí stravu bohatou na nasycené tuky (máslo, tučné sýry,..).

Tady je evropský paradox: neexistuje pozitivní korelace mezi příjmem nasycených tuků a úmrtím na srdeční onemocnění v různých zemích Evropy.

Zdroj

Kdo to je ten, kdo Ví, co jí a pije?

... aneb marketing maskovaný jako značka kvality a matení spotřebitele.

Prohlášení: Všechny skutečnosti uvedené v tomto článku jsou opsané z Výroční zprávy VCJ za 2015, obchodního rejstříku, stránek VCJ a jiných veřejných zdrojů. U všech informací jsou uvedeny odkazy a fotky. Každý si je může porovnat. Jediná neaktuální informace je o složení rady nadace, kterou měli VCJ na stránkách zastaralé (v článku je fotka stránek VCJ před aktualizací). Opravené údaje najdete v komentáři pod textem, kam jsem nakopírovala pro zachování objektivity a pobavení celou reakci od Vím, co jím.

Omega-6 vs omega-3: k čemu jsou dobré?

Rozšíření používání umělých rostlinných olejů za posledních 50 let vedlo k výrazné změně chemického složení tukové tkáně lidí. Jak jsem nedávno psala, tuková tkáň lidí nyní obsahuje o 136% více omega-6 mastné kyseliny linolové než před 50 lety. Odkud se bere a jaký vliv na nás taková výrazná změna může mít?

Co jsou omega-6 a omega-3 zač?

Omega-6 a omega-3 jsou polynenasycené mastné kyseliny (tj. mají několik dvojných vazeb, které snadno podléhají oxidaci). Jsou esenciální, tedy tělo si je neumí vyrobit a určité malé množství potřebuje dodat stravou, jinak onemocníme.

Tyto mastné kyseliny jsou jiné než většina ostatních tuků. Nepoužívají se jen pro energií nebo zásobu energie. Jsou biologicky aktivní a hrají důležitou roli v procesech srážení krve a zánětlivých procesech.

Cholesterol trochu jinak

Cholesterol je užitečná steroidní látka přítomná v lidském těle. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Je potřeba pro tvorbu hormonů a vitamínu D. 

Asi jste slyšeli, že jsou dva typy cholesterolu. Jeden je hodný a jeden "zlý". "Zlý" cholesterol se jmenuje nízkodenzitní lipoprotein (LDL, low-density lipoprotein cholesterol). Předpokládalo se, že "zlý" cholesterol aterogenní, tedy podporuje usazování tuků v tepnách (vznik aterosklerózy - kornatění tepen).

Výzkumný tým složený z odborníků ze sedmi různých zemí vyhodnotil údaje shromážděné z 19 studií na celkem 68 094 starších osob a výsledky publikovali v časopise British Medical Journal (BMJ). Mezi hladinou LDL cholesterolu v krvi a příčinou úmrtí u starších lidí nenašli souvislost.

Stáváme se tím, co jíme?... omega 6 mastná kyselina linolová (LA)

Za posledních 100 let se výrazně změnilo složení tuků, které jíme, zároveň narostla i jejich celková spotřeba. Na základě doporučení, že nasycené tuky jsou zlé a škodí našemu srdci, většina lidí vyměnila živočišné tuky jako máslo a sádlo za rostlinné tuky ve formě olejů a margarínů, podobně se zachovali i výrobci polotovarů a kuchaři. Masivně se rozšířily rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, kukuřičný, lněný,...), které ještě před sto lety nikdo kvůli technologii v takovém množství nedokázal vyrobit a jejichž výroba často obnáší velmi nepřírodní postup chemické rafinace, narozdíl od tradičních jednoduchých postupů používaných po tisíciletí při výrobě másla, olivového a kokosového oleje.
Co to s námi udělalo?

Spotřeba tuků přidaných do jídla v USA.
Modrá čára jsou živočišné tuky, zelená rostlinné tuky, červená celkové tuky.
Osa vlevo je příjem tuků v librách za rok na osobu (1 libra = 454g).