pondělí 2. ledna 2017

Jak Nutricia nutričně programuje děti ke zdraví

O tom, jak firma Nutricia za pomoci doktora Bronského a jiných odborníků propaguje batolecí mléka a výrobky pro děti v nadačním fondu 1000 dní do života. Dokonce pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. Přitom firma Nutricia, člen koncernu Danone, batolecí mléka a výživu pro děti vyrábí (značky Hami a Nutrilon).
Propagace probíhá na základě Doporučení pro výživu kojenců a batolat připravených kolektivem autorů v čele s doktorem Bronským. Tato doporučení se v některých bodech odlišují od rad Světové zdravotnické organizace.
Jaký vliv mají na doporučení doktorů a odborných partnerů iniciativy 1000 dní do života obchodní zájmy firem Nutricia a Danone, které fond zřídily a vůči kterým jsou rady iniciativy 1000 dní do života nakloněny (neupozorňují na škodlivost cukru, doporučují výhradně batolecí mléka a zakazují celozrnné pečivo)?
Jaký vliv mají tyto rady na činnost pediatrů a chování maminek v ČR? Jaký vliv mají na zdraví našich dětí?
Odkaz



Život pana doktora Bronského (dle rozhovoru 12.11.2012

MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. (1977) je lékař a pedagog z Pediatrické kliniky 2.LF UK a FN Motol. Promoval na 2. lékařské fakultě v roce 2001. Během pregraduálního i doktorandského studia nasbíral zkušenosti ze zahraničních stáží v Hannoveru, Aberdeenu a v Texas Children´s Hospital v Houstonu. Začátkem roku 2012 byl jmenován docentem v oboru pediatrie.

Nejvíce ho bavila oblast nutričního programování, kdy se předpokládá, že cílenou výživou u miminek lze ovlivnit rizika civilizačních chorob v pozdějším věku. Zkoumal zejména mateřské mléko a snažil se pochopit pozitivní vliv kojení na zdraví jedince

Obor výživy si vybral s cílem začlenit se do pracovní skupiny dětské gastroenterologie na Pediatrické klinice, kde se mohl plně realizovat a měl dobré podmínky pro profesní rozvoj. Jeho cílem bylo se v tomto oboru angažovat jak na tuzemské, tak i mezinárodní úrovni.

Doporučení pro výživu kojenců a batolat

V dubnu 2012 byla v rámci České pediatrické společnosti založena Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy (PSDG, www.gastroped.cz), kde se pan doktor Bronský stal předsedou (odkaz Zpravodaj č.1). Dalšími členy výboru se stali  as. Kotalová, doc. Pozler, prof. Nevoral, prof. Sýkora, as. Dědek, as. Zahradníček, prim. Frühauf (kooptován).

V únoru 2014 spatřila světlo světa Doporučení pro výživu kojenců a batolat (odkaz na pdf). Tato doporučení připravil kolektiv autorů na obrázku níže rovným dílem. Pan doktor Bronský byl vedoucí redaktor textu.

Ze strany 3 Doporučení pro výživu kojenců a batolat
Na stránce 6 zmíněných Doporučení pro výživu kojenců a batolat se dočteme:
"V oblasti kojenecké výživy bylo dosud provedeno velmi málo kvalitních vědeckých studií. Proto je předložený text spíše souhrnem názorů odborníků (tzv. consensus-based guidelines) než souborem výstupů randomizovaných studií (evidence-based guidelines)."

To znamená, že doporučení nejsou z velké části založena na datech. Už tady je potřeba zpozornět!!!

1.5.2014 se doktor Bronský stal součástí Vědecké rady FN Motol

Nadační fond 1000 DNÍ DO ŽIVOTA

Z videa na stránce www.1000dni.cz
Firma Nutricia, výrobce batolecích mlék Hami a Nutrilon a člen koncernu Danone, ke dni 1.1.2014 založila nadační fond 1000 DNÍ DO ŽIVOTA (www.1000dni.cz), jehož účelem je vytvářet spojení mezi předními odborníky v oblasti výživy kojenců a batolat na straně jedné a mezi praktickými lékaři a jinými pracovníky v zdravotnictví na straně druhé a jejich prostřednictvím pak i s veřejností.
Ze statutu nadačního fondu 1000 dní do života (odkaz)
Nutricia jmenovala prvními členy správní rady nadačního fondu tyto osoby:
Fond je tedy ovládaný firmou Nutricia, dokonce má i sídlo na stejném místě jako Nutricia.
Složení správní rady se trochu změnilo, aktuální složení je:
  • Lenka Slunská - pracuje v Danone/Nutricia, má na starosti právní, regulatorní a compliance záležitosti, lobbing, krizové řízení a externí komunikaci
  • Kateřina Vargelen - pracuje v Danone Nutricia Early Life Nutrition, kde má na starosti veřejné záležitosti a udržitelnost
  • MUDr. Petr Vojkůvka - pracuje v Danone Nutricia Early Life Nutrition, kde vede marketingovou strategii pro mléka Nutrilon ve třech kanálech - nemocnice, pediatři a lékárníci
  • a pan doktor Jiří Bronský
 Aby měla iniciativa větší kredibilitu, je založena na partnerství zástupců soukromého i neziskového sektoru a předních odborníků.

Partneři projektu 1000 dní do života - Odborná veřejnost (odkaz)
Odbornou veřejnost reprezentují tyto osobnosti:
  • MUDr. Petr Tláskal, CSc. - Vedoucí lékař oddělení léčebné výživy a předseda Nutričního týmu ve FN Praha Motol. Současně je předsedou Společnosti pro výživu (www.vyzivaspol.cz), která je součástí evropských a mezinárodních společenství výživy.
  • MUDr. Lumír Kantor, Ph.D. - Předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP (České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně). Od roku 2016 je senátorem.
  • MUDr. Alena Šebková - Předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, vedoucí Plzeňského centra studie Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku.
  • MUDr. Eva Millerová - Ministerstvo Zdravotnictví České republiky, Odbor zdravotních služeb
  • a pan doktor Jiří Bronský
Dalšími partnery jsou ze soukromého sektoru firma Nutricia, drogerie dm, farmaceutická firma GSK a lékárna Dr.Max a média časopis Miminko a reklamní agentura Mediapharma.

No a co je na tom špatného? To je přece správné, chtít aby děti jedly zdravě!!!

Na tom chtít, aby děti jedly zdravě, není vůbec nic špatného. Je to přesně to, co chci i já.

V čem ale vidím problém je střet zájmů (zájem firem Nutricia a Danone vs zdraví dětí), který mohl ovlivnit znění Doporučení pro výživu kojenců a batolat a nastavení aktivit nadačního fondu 1000 dní do života propagujícího zejména průmyslové výrobky, které vyrábí i Nutricia. Mám silné pochybnosti o tom, že se jedná skutečně o nezávislá odborná doporučení. Už víme, že doporučení jsou založená převážně na názorech a ne na datech (str.6 doporučení).

Nejvíce mě zaráží doporučení fondu 1000 dní do života v níže uvedených oblastech zdravé výživy a jejich rozpor se Světovou zdravotnickou organizací případně s dalšími světovými odborníky. Doporučení mohou být ovlivněna zájmy firem Nutricia a Danone.
1) Chybějící varování o škodlivosti volných cukrů (Danone vydělává na doslazovaných mléčných výrobcích)
2) Doporučování batolecího mléka místo kravského (Nutricia vyrábí batolecí mléka Hami a Nutrilon)
3) Zakazování celozrnného pečiva a doporučování kaší a snídaňovách cereálií (Nutricia vyrábí batolecí mléka a kaše Hami a Nutrilon s přisypanými vitamíny a minerály. Děti by vitamíny a minerály mohly získat přirozeně, kdyby místo bílé mouky jedly celozrnnou mouku na živiny podstatně bohatší)

1) Omezení konzumace volných cukrů kvůli jejich škodlivosti

Nadměrná konzumace volných cukrů je u dětí široce rozšířená (sladká jídla, ochucené jogurty a mlíčka, sladké nápoje, sladkosti,..) a ohrožuje jejich zdraví kvůli zubnímu kazu, obezitě, cukrovce a onemocnění srdce.

Text Doporučení pro výživu kojenců a batolat obsahuje jen následující text ohledně konzumace volných cukrů (str 42):
"Sacharidy by neměly převýšit 130 g/den. Volné cukry jsou podávány uvážlivě, tak aby nedošlo k návyku na sladkou stravu nebo sladké nápoje."

Co to znamená uvážlivě? Definice je v této oblasti více než nutná, pan doktor a kolegové na ni ale zapomněli. Proč? V této oblasti dokonce existují studie o škodlivosti cukru založené na datech, na základě kterých jednají jiné organizace.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v březnu 2015 doporučení na omezení příjmu cukru u dětí a dospělých (tisková zpráva a znění doporučení je tady www.who.int), kde silně doporučuje omezit denní příjem volných cukrů na méně než 10 % příjmu. Dále uvádí, že další omezení volných cukrů na méně než 5 % příjmu (pro dospělého cca 25g) může přinést dodatečné zdravotní přínosy.

Volné cukry jsou monosacharidy (jako glukóza, fruktóza) a disacharidy (jako sacharóza, tedy řepný a třtinový cukr) přidané do jídla a nápojů výrobci, kuchaři či spotřebiteli, ale také cukry přirozeně se vyskytující se v medu, sirupech (javorový apod.), ovocných džusech a koncentrátech ovocných džusů.

"Máme solidní důkazy o tom, že omezení příjmu volných cukrů na méně než 10% celkového energetického příjmu snižuje riziko nadváhy, obezity a zubního kazu," říká Dr. Francesco Branca, ředitel odboru WHO pro výživu pro zdraví a rozvoj. "Provádění změn politiky na podporu tohoto omezení budou hrát klíčovou roli, pokud země chce dostát svým závazkům na snížení zátěže nepřenosných chorob."

Doporučení WHO se nevztahuje na cukry v čerstvém ovoci a zelenině a na cukry přirozeně se vyskytující v mléku, protože neexistují zdokumentované důkazy na negativní důsledek konzumace těchto cukrů. Většinu spotřeby volných cukrů tvoří cukry ukryté ve zpracovaných potravinách, které ani běžně nejsou vnímané jako sladkosti.

Možná vás napadne, že Doporučení pro výživu kojenců a batolat byla vydána o rok dříve (2/2014) než doporučení WHO (3/2015). Dle tiskové zprávy WHO doporučila omezit volné cukry pna méně než 10 % příjmu poprvé už v roce 1989, ale v tomto aktualizovaném doporučení volá právě po dalším omezení volných cukrů pod 5 % celkového příjmu. Více tisková zpráva a doporučení v odkaze www.who.int.

V obecných Doporučeních WHO týkajících se zdravé stravy se pro děti do dvou let uvádí:
"Od 6 měsíců by mateřské mléko mělo být doplněno řadou přiměřených, bezpečných a na živiny bohatých příkrmů. Sůl a cukry by do příkrmů neměly být přidávány."

Letos v září vydala Americká kardiologická organizace (AHAwww.heart.org) vědecky podložené varování o škodlivosti přidaného cukru u dětí kvůli riziku onemocnění srdce. Vědci důkladně prozkoumali, jak cukr ovlivňuje kardiovaskulární zdraví dětí ve věku 2-18 let a pro zdravé srdce dětí doporučily méně než 25g přidaných cukrů denně (cca 6 lžiček). Jejich výrok rovněž říká, že děti do 2 let by neměly přijímat žádný přidaný cukr (tedy žádné piškotky, sušenky, dortíky, šťávičky, sladké ovocné jogurty, ochucená mlíčka, ale ani třeba kečup...).
Infografika pro rodiče od Americké kardiologické organizace
Děti do dvou let by přidaný cukr vůbec jíst neměly.
Děti 2-18 let max 25 g přidaného cukru denně.
"Děti si budují stravovací návyky a chuťové preference, které jim zůstanou celý život," řekl Johnson, profesor výživy a pediatrie na University of Vermont v Burlingtonu. "Čím dříve rodina začne omezovat množství konzumovaných přidaných cukrů ve stravě, tím lépe." Více o doporučení AHA a příklady, kde se kolik přidaného cukru skrývá, najdete v mém článku Zdravé děti jsou sladké dost.

Varování Americké kardiologické organizace je důležité v tom, že nevaruje před cukrem kvůli tomu, že by děti byly po cukru tlusté, ale dává do souvislosti přímo cukr a onemocnění srdce na základě vědeckých studií. Proč nás v ČR doktoři a zdravotnické instituce před cukrem na základě nejnovějších výzkumů také nevarují?

Situace v ČR je co se cukru týká kritická. Na základě Vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování mohou školská zařízení při celodenním stravování nakupovat na strávníka množství volného cukru až do limitu přesahujího i dvojnásobek stanoveného limitu na volné cukry.
Příloha č. 1 k Vyhlášce o školním stravování, u většiny věkových kategorií přesahuje stanovené maximální množství volného cukru dvojnásobek stanoveného limitu od Americké kardiologické organizace (25g).

Fakt je, že děti spořádají extrémně hodně cukru navíc nejen ve sladkostech, ale také v různých sladkých jogurtech a ochucených mléčných nápojích - často z produkce firmy Danone. Je v zájmu Danone, aby koncernem financovaný nadačnímu fond varoval pediatry, sestry a maminky před ochucenými mléčnými výrobky kvůli obsahu cukru? To je přesně ten střet zájmů...

2) Zavádějící doporučování batolecího mléka a kritika kravského mléka

Rodiče hledající na stránkách www.1000dni.cz radu ohledně výživy batolete, najdou informace převážně o tom, že základem všeho je dětem dávat batolecí mléko (aspoň do tří let) a kaše pro batolata, nejlépe ty průmyslové s určením věku - shodou okolností právě takové výrobky Nutricia vyrábí (mléka a kaše značek Hami a Nutrilon).

Podle iniciativy 1000 dní do života:
"Dostatečný příjem živin = vyvážený jídelníček + mléko pro batolata"

Citát paní doktorky Kotalové z pracovní skupiny pana doktora Bronského (odkaz). Dítě prý musí pít batolecí mléko, protože na rozdíl od kravského obsahuje důležité živiny, i když jen uměle přisypané. A Nutricia, výrobce batolecích mlék Nutrilon a Hami, se může radovat.

Citát pana doktor Frühaufa z pracovní skupiny pana doktora Bronského (odkaz). Pro děti jsou prý ideální předvyrobené kaše (často rovnou s batolecím mlékem), aby rodiče náhodou nedali dítěti špatnou konzistenci kaše vzhledem k věku, nebo náhodou nevařili doma z nevhodných surovin. A Nutricia, výrobce kaší Hami a Nutrilon, se může radovat.
Na stránkách www.1000dni.cz se také dočteme:
"U bílkovin v dětském jídelníčku méně znamená více
Na rozdíl od jídelníčku dospělé osoby, je příliš velké množství bílkovin v jídelníčku batolete zárodkem pro obezitu v pozdějším věku. Pro batole je tedy výhodnější dostat mléko s nižším množstvím bílkovin a následně konzumovat bez rizika další na bílkoviny bohaté potraviny, jako je například maso. Také z tohoto pohledu je tedy vhodné zvolit mléko pro batolata, které dodá jen poloviční množství bílkovin než mléko kravské."

Na téma kojení a batolecí mléko už jsem napsala článek Konec kojení a co dál? Dát na rady pediatra?, kde jsem poprvé narazila na nesrovnalost doporučení v ČR a doporučení Světové zdravotnické organizace. Více detailů o tom, jak to je s tím kravským a batolecím mlékem najdete tam, včetně diskuze o zdravotních komplikací okultní krvácení a vyšší zátěže pro ledviny (bílkoviny, minerály), které pediatři v ČR zmiňují jako argumenty proti kravskému mléku do tří let, kdežto Světová zdravotnická organizace (WHO, www.who.int) uvádí, že se nejedná o komplikace pro děti starší jednoho roku.

Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit do dvou let věku dítěte a i déle. Myslí ale i na nekojené děti ve svých Doporučeních pro krmení nekojených dětí 6 měsíců - 2 roky. V tomto dokumentu se píše (str.12):
"Pokud je strava živočišného původu konzumována pravidelně, je potřeba 200-400 ml mléka, jinak je potřeba 300-500ml mléka. Přijatelné zdroje mléka zahrnují plnotučné mléko zvířat (krávy, kozy, buvol, ovce, velbloud), UHT mléko (trvanlivé), mléko ze sušeného mléka (ale ne kondenzované mléko), zakysané mléko nebo jogurt, odstříkané mateřské mléko.
... Mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem několika významných živin jako bílkoviny, vápník a riboflavin (vitamín B2).
... Plnotučné mléko je důležitým zdrojem tuků v prvních dvou letech života."


Takže WHO u ročního dítěte žádný problém v kravském mléku a jeho bílkovinách nevidí! Zmiňovaná Doporučení WHO pro nekojené děti vznikla už v roce 2005. Proč tato Doporučení WHO naši odborníci na výživu dětí nevzali do úvahy při přípravě Doporučení pro výživu kojenců a batolat a dokonce uvádí věci jinak, aniž by vysvětlili proč? 

Firma Nutricia ve své výroční zprávě za rok 2014 (za rok 2015 není v obchodním rejstříku dostupná) píše: 
"Společnost Nutricia a.s. vykázala na stagnujícím trhu mírný růst, především díky kategorií dětských mlék. ... Pro rok 2015 očekáváme mírný růst celého trhu díky pokračující edukaci veřejnosti o důležitosti vhodné dětské výživy...
...
Divize Nutricia Early Life Nutrition v souladu se svým posláním v roce 2014 spustila nový program 1000 dní do života. Cílem této iniciativy, kterou se Nutricia a.s. připojila k celosvětové iniciativě Světové zdravotnické organizace, je napomáhat aplikaci vědeckých poznatků z oblasti nutričního programování do praxe a podporovat vzdělávání praktických pediatrů a sester v oblasti výživy malých dětí. Ambicí iniciativy 1000 dní do života je nasměrovat pozornost veřejnosti"

Takže 1000 dní do života sice navazuje na celosvětovou iniciativu Světové zdravotnické organizace, ale přitom názory Světové zdravotnické organizace vynechává...

Z Výroční zprávy společnosti Nutricia 2014

Z Výroční zprávy společnosti Nutricia 2014

To je další střet zájmů firmy Nutricia...

3) Zakazování celozrnného pečiva, doporučování kaší a cereálií

Na stránce www.1000dni.cz se také dočteme, že
"Obilné kaše jsou pro děti ideální formou obilnin a pomáhají tak budovat zdravé stravovací návyky už od prvních lžiček. Jsou vhodnou volbou nejen na večer ale také pro start do nového dne. Když je dítě schopné přijímat pevnou stravu, můžete zařadit také dětské snídaňové cereálie.
Na co si dát pozor! Vybírejte ale ty s věkovým určením, s nízkým obsahem sodíku i přidaného cukru, bohaté na železo, případně vitamin D."
Opět doporučení propagující průmyslové výrobky, místo domácí stravy ze základních surovin.

Dále se dočteme, že
"Celozrnné pečivo není pro kojence a batolata vhodné. Má drobná zrníčka, která může dítě vdechnout."
Copak naši přední odborníci na výživu neví, že celozrnné pečivo je pečivo vyrobené hlavně z celozrnné mouky? Naopak většina "zrníčkového pečiva" vůbec celozrnná není, ale je vyrobena z obarvené bílé mouky?

V rámci aktivit iniciativy 1000 dní do života vznikly observační studie „Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku v České republice“  a  "Kojení, příkrmy a nejčastější potraviny" vedené doktorem Petrem Tláskalem.

Ze studie "Kojení, příkrmy a nejčastější potraviny" mi přijde zajímavý tento odstavec o příjmu železa u dětí:
"Maso je tradičně považováno za dobrý zdroj železa, ale není tomu tak ve složení jaké konzumovaly naše děti. U nich se skupina „Maso“ podílela na příjmu železa jen 7 %, respektive 10 %. Bílé maso, které převažovalo, má asi 3× méně železa než červené maso a uzeniny také nejsou dobrým zdrojem železa. Proto největší část celkového příjmu železa pocházela z obilovin – zejména se na tom podílely železem – i jinými mikronutrienty – fortifikované kojenecké kaše. Dalším významným zdrojem železa byla zelenina a brambory (19 % a 20 %), následovaná mlékem, kde k příjmu železa výrazně přispívaly náhrady mateřského mléka, protože neupravené mléko obsahuje železa málo."

Mateřské mléko, podobně jako kravské, je vlastně špatné, protože železo neobsahuje, zatímco umělé batolecí mléko nebo fortifikované kaše (vyrábí Nutricia) jsou o železo uměle obohacené. No nemají ty děti štěstí, že tu ty výrobky jsou?

A nemůže mít nedostatek železa jiné vysvětlení? Celozrnná pšeničná mouka obsahuje 5 krát více železa (4 mg ve 100g) než bílá pšeničná mouka (0,8 mg ve 100g). Stejné množství železa jako celozrnná pšeničná mouka má i celozrnná žitná mouka a ovesné vločky (viz tabulka 1 EUFIC review 07/2015). Takže 100g celozrnných obilnin pokryje 29% DDD železa (14mg na den) pro dospělého člověka (dávku pro děti neznám), zatímco 100g bílé pšeničné mouky pokryje jen 6% DDD železa.

Nestačilo by dětem dávat celozrnné obilniny místo rafinovaných? Pak by měli třeba vitamínů a minerálů dost. Celozrnná mouka je totiž podstatně bohatší i na jiné živiny, než jen na železo  (viz tabulka 1 EUFIC review 07/2015).

V této souvislosti jsem párkrát narazila na tvrzení, že děti prý celozrnné obilniny nesmí, protože se jim pak nadýmá bříško (na stránce www.1000dni.cz jsem tuto informaci nenašla, píšu pro doplnění). Nevypátrala jsem sice, kde se tato informace vzala a čím je podložená, ale nedává mi moc smysl. Člověk vždy jedl pouze celozrnné obilniny, bílá mouka (tj. vyrobená ze zrna očištěného o otruby a klíček) se vyrábí pouze od konce 19. století. Dříve neexistovala. Pokud je celozrnná mouka pro děti tak nebezpečná, co jedly děti tisíce let před průmyslovým vynálezem bílé mouky? Zároveň ale určitě platí, že dětem celozrnné obilniny mohou ze začátku nadýmat bříško. Dětem nadýmá bříško ze začátku i mateřské mléko a i po zavedení mrkvičky děti často s bříškem bojují. Tělo si na vše nové musí zvykat postupně, rozhodně to ale není důvod nové věci vynechat.

Světová zdravotnická organizace obecně doporučuje v Doporučeních zdravého stravování konzumaci celozrnných obilovin. Specificky pro kojence a malé děti uvádí, že rady pro zdravé stravování dětí jsou podobné radám pro dospělé, pro kojence doporučují výhradné kojení prvních 6 měsíců a pak s příkrmy do dvou let i déle a od 6 měsíce zavádění živinově hodnotných příkrmů bez přidané soli či cukru. Nikde ani slovo o tom, že by dětem mohla celozrnná mouka škodit.

Citát pana doktora Tláskala, vedoucího studií iniciativy 1000 dní do života. Na děti prý může mít negativní vliv zavedení příkrmů až po ukončeném 6. měsíci věku. Kupodivu Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization) a Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF, United Nations Children's Fund) doporučují výhradně kojit 6 měsíců a teprve pak zavést vhodné příkrmy a kojit až do 2 let i déle. A Nutricia, výrobce příkrmů Hami, se může radovat. Zavádět příkrmy dříve znamená více malých zákazníků.

Zákulisí iniciativy 1000 dní do života

Zajímavý pohled do zákulisí iniciativy 1000 dní do života a do příprav Doporučení pro výživu kojenců a batolat přináší výroční zprávy Nadačního fondu 1000 dní do života.

Výroční zprávy za rok 2014:
"V roce 2014, Fond - ve spolupráci s odbornými společnostmi – realizoval studii „Stav výživy a nutriční návyky dětí časného věku“. Do studie bylo zapojeno více než 800 kojenců a batolat, výstupy jsou tudíž robustním obrázkem současného stavu naší mladé populace. Ačkoliv téma stravování a civilizačních onemocnění nevnímají média v posledních letech jako příliš atraktivní, výsledky této studie byly v několika směrech dle očekávání fondu natolik alarmující, že zaujaly nejen zpravodajská média, ale i média afinitní k cílové skupině (časopisy pro maminky). 

Ve stejné době Fond navázal intenzivní spolupráci s pracovní skupinou pro dětskou gastroenterologii a výživu (pozn. = pracovní skupina pana doktora), sdružující přední české odborníky v oblasti dětské gastroenterologie, neonatologie a alergologie, a podpořil vznik nových Doporučení pro výživu kojenců a batolat. Studie i Doporučení se spolu s teorií Nutričního programování se staly základem vzdělávací aktivity Fondu, tvořeným dvěma pilíři. 

Prvním pilířem vzdělávacích aktivit Fondu je systém seminářů pro odbornou veřejnost. Semináře jsou vedeny předními specialisty v oblasti pediatrie a výživy a podporovány Ministerstvem zdravotnictví ČROdborná veřejnost a především lékaři první linie, praktičtí dětští lékaři, významně ovlivňují přístup rodičů k výživě v prvních 1000 dnech dítěte. Pouze s jejich přispěním, s jejich odbornou autoritou za zády, lze změnit dlouhodobé špatné návyky a dát dnešní generaci výrazně lepší šanci vyrůst zdravěji než jejich rodiče. 

Druhým pilířem je mediální kampaň směrovaná na širokou veřejnost, na rodiče. Prostřednictvím mediálních informačních kanálů projekt podporuje snahu lékařů o změnu stravovacích návyků kojenců a batolat. Maminky tak slyší nabádání ke změně nejen při preventivní prohlídce svého dítěte, ale dostávají stejnou zprávu také prostřednictvím svých každodenních informačních zdrojů, televize, rozhlasu, čtou ji v časopisech i na internetu."

Takže Doporučení pro výživu kojenců a batolat už byla přímo podpořena Nadačním fondem 1000 dní do života. Dokonce jsou i podporována Ministerstvem zdravotnictví - konkrétně doktorkou Evou Millerovou z Odboru zdravotních služeb.
Ze stránek www.1000dni.cz
Paní doktorka Millerová v květnu 2014 vystoupila na konferenci Výživa dětí časného věku iniciované projektem 1000 dní do života, viz článek na zdravi.euro.cz:
"Odborný program otevřela MUDr. Eva Millerová z odboru zdravotních služeb MZ ČR. Ve svém zahajovacím vystoupení ocenila především to, že problematika výživy dětí v nejcitlivějším období jejich vývoje je neustále aktualizována. V této souvislosti upozornila na trend velkého nárůstu počtu nejrůznějších výživových poradců, konzultantů či nutričních specialistů, kteří k výkonu své činnosti často nemají patřičné vzdělání ani zkušenosti a do rodičovské péče pak vnášejí spíše chaos. Tato situace má podle ní paralelu například v oblasti očkování, kde se bohužel objevují negativní postoje i z řad některých lékařů. Podobné problémy také vyvstávají kolem předčasného propouštění novorozenců z porodnice. Průnik lidských práv do medicíny je tedy velice komplikovaný, protože zde neexistuje žádné legislativní ukotvení."

Paní doktorka to shrnula pěkně, dnes už do výživy zasahuje kde kdo, dokonce i bez patřičného vzdělání. Ani autorka tohoto blogu nemá vůbec žádné vzdělání v oblasti výživy ani medicíny, jen rozumí datům a statistice. Navíc se jako nespokojená matka ptá, proč to ti doktoři rodičům vlastně radí, když to jde proti zdravému rozumu? A proč radí jinak než Světová zdravotnická organizace?

Doporučení pro výživu kojenců a batolat se zmiňuje mezinárodní organizace Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN), jejíž názory se doktoři inspirovali.

Mezinárodní organizace ESPGHAN

Panu doktorovi Bronskému se povedlo prosadit do mezinárodní organizace  ESPGHAN (The European Society for Paediatric Gastroenterology Hepatology and Nutrition), kde zastupuje Českou republiku. Výroční 50. kongres ESPGHANu se dokonce uskuteční v květnu 2017 v Praze v kongresovém centru (www.espghancongress.org).

Tato organizace chce (dle www.espghan.org) mimo jiné lobbovat za důraznější podporu výzkumu a nabídnout nejvyšší úroveň vzdělání pro své členy a všechny profesionály zapojené v této oblasti. Také se snaží sloužit jako zdroj odborné rady pro vlády, mezinárodní agentury a další zúčastněné strany. ESPGHAN nabízí celou řadu cen, ocenění a grantů pro členy a nečleny.

To je určitě pěkné a mladé doktory to láká, bohužel informací, kde na to ESPGHAN bere peníze jsem na stránkách nenašla a zpráva o činnosti je dostupná jen pro členy. To mi přijde hodně podezřelé. Organizace, která radí doktorům a vládám, jak řídit zdraví lidí, by měla mít minimálně veřejně dostupné informace o financování. Kdo je tedy platí?

O sponzorech ESPGHANu obecně si můžeme udělat představu z www ohledně akcí ESPGHAN.
Sponzoři akcí ESPPGHAN
Jsou to výrobci "nepostradatelných" výrobků pro zdraví, dětské výživy a léků. Je nepravděpodobné, že by tito sponzoři podporovali výzkumy zaměřené na objektivní a nestranné vyhodnocení prospěšnosti svých výrobků. Naopak se dá očekávat, že tito sponzoři budou platit granty na výzkum, který mohou následně použít ve svých marketingových materiálech. 

Obrázek pěkně dokresluje stránka www.nutriciacongresses.com, ze které je patrná silná podpora organizace ESPGHAN ze strany firmy Nutricia minimálně od roku 2014. Ze stránek je také vidět, že organizace ESPGHAN není jediná podporovaná organizace (dalši vyjmenované jsou AAIC, EPUAP, ESPEN, ESSD, EUGMS, FAAM, NAS, NVD, PAAM, PAED, SSIEM - většina se týká metabolismu, alergií, pediatrie a geriatrie). Domnívám se, že každá specializace doktorů má nejspíš svoji organizaci podporovatelů. Jak ovlivňují rozhodování doktorů? Doporučují nejlepší volbu pro pacienta nebo pro sebe? Jak řídí svůj střet zájmů?

Připadá mi, že ESPGHAN by mohla být propracovaná lobbingová organizace výrobců pod rouškou zdraví a výzkumu, která ovlivňuje vnímání produktu přímo u doktorů, kteří následně šíří jejich myšlenky na pacienty. Propracovaný marketing.

A kdo je to ta Nutricia?

Firma Nutricia je členem koncernu Danone. "Pomáháme dětem v jejich zdravém vývoji. Zvyšujeme kvalitu života nemocným lidem všech generací," dozvíme se na jejich stránkách. Jedná se o výrobce dětských výrobků pod značkami Nutrilon a Hami, tedy kojenecká a batolecí mléka, dětské kaše, dětské příkrmy a podobně. Vyrábí ale také například výživy Nutridrink

Danone vyrábí zejména sladké mléčné výrobky pod značkami Activia, Danone, Actimel, Danone kostíci, Fantasia a Danette. Kolik by asi Danone vydělávalo bez použití cukru? Je v zájmu Danone edukovat veřejnost o škodlivosti přidaného cukru a tedy o škodlivosti většiny svých výrobků?
"Nutricia Research (Nutricia výzkum) je rovněž součástí koncernu Danone stejně jako Danone Research (Danone výzkum). Tyto firmy mají společnou misi dodat zdraví prostřednictvím potravin pro co nejvíce lidí. Nutricia Research si klade za cíl vytvořit nutriční řešení pro zranitelné skupiny." (viz obrázek z jejich www.nutriciaresearch.com níže)

Struktura společnosti Danone dle www.nutriciaresearch.com


4 komentáře:

  1. V článku bylo původně uvedeno, že na základě Vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování mají školská zařízení povinnost nakupovat stanovené množství volných cukrů. Byla jsem upozorněna na to, že množství jsou po změně interpretována jako maximum a text jsem upravila.

    OdpovědětSmazat
  2. Přesně jak autorka píše. Mé dítě je zdravé, kojené do roka, pak už nechtělo. Následně přešlo postupně na normální stravu a i mléko. Dříve jsme se mléčné bílkovině vyhýbali, dokud na to střeva nebudou připravena. Pilo od 7 měsíců vodu. Teď mu je 7 let, je zdravé, odolné proti nemocem, u lékaře pouze preventivní prohlídky. Ničit naším zdravotnictvím ho nenechám. Mléčné produkty jsou u nás na denním pořádku, celozrnné také. U jídla přemýšlíme především nad výživovou hodnotou. Děláme to v rodině po staletí a na lékaře a nesmyslné doporučování kašleme. Výsledkem je rodinná dlouhověkost bez zdravotních komplikací. Své DNA předáváme potomkům čísté a nepoškozené nějakými degenerativními nemocmi. Mléčné produkty jsou důležité a vymyšlené alergie jsou jen zbytečným strašákem. Ale chápu, že budoucnost bude o chemických amarounech, kortikoidech, antibiotikách, protialergenních nesmyslech apod.. My ale chceme žít, ne přežívat :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No vidíte, my kojili 3 roky, postupně samozřejmě přechod na celozrnné pečivo, krůtí maso a nejkvalitnější šunky a podobně. Žádné cukry, sladké jen domácí výroby. První bonbon ve školce ve 3 a půl letech. Dneska má 6 let. 2 roky s diagnostikovaným diabetem prvního typu. Co tím chci říct? Ne, že by celozrnné pečivo bylo špatně, ale že lidský organismus je natolik komplikovaný, že nelze dělat takové zkratky jako ten, kdo používá umělá mléka, nekojí a podobně, bude mít nemocné dítě, a ten, kdo jede ve zdravé a racionální stravě, tak zaručuje svému dítěti zdraví a dobrý vývoj.

      Smazat
    2. o ockovani nepisete. Diabetes patri medzi NU po ockovani.

      Smazat