Stáváme se tím, co jíme?... omega 6 mastná kyselina linolová (LA)

Za posledních 100 let se výrazně změnilo složení tuků, které jíme, zároveň narostla i jejich celková spotřeba. Na základě doporučení, že nasycené tuky jsou zlé a škodí našemu srdci, většina lidí vyměnila živočišné tuky jako máslo a sádlo za rostlinné tuky ve formě olejů a margarínů, podobně se zachovali i výrobci polotovarů a kuchaři. Masivně se rozšířily rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, kukuřičný, lněný,...), které ještě před sto lety nikdo kvůli technologii v takovém množství nedokázal vyrobit a jejichž výroba často obnáší velmi nepřírodní postup chemické rafinace, narozdíl od tradičních jednoduchých postupů používaných po tisíciletí při výrobě másla, olivového a kokosového oleje.
Co to s námi udělalo?

Spotřeba tuků přidaných do jídla v USA.
Modrá čára jsou živočišné tuky, zelená rostlinné tuky, červená celkové tuky.
Osa vlevo je příjem tuků v librách za rok na osobu (1 libra = 454g).

Kyselina linolová (Linoleic Acid, LA) je nenasycená omega-6 mastná kyselina, která patří do skupiny esenciálních mastných kyselin (tělo si ji neumí vyrobit). Nejkoncentrovanější je v rostlinných olejích jako je slunečnicový a kukuřičný olej, ale například v olivovém, palmovém a kokosovém oleji jí je relativně málo. LA z jídla se hromadí v tukové tkáni.

Studie (1) vydaná v roce 2015 v časopice Advances in Nutrition (Pokroky ve výživě) ukázala, že během 50 let došlo k nárůstu koncetrace LA v tukové tkáni lidí o 136% (měřeno v USA), jak je zachyceno na grafu níže. 

Naměřené hodnoty LA v tukové tkáni (osa y) v průběhu času (měření proběhla v USA).

Tato změna složení tukové tkáně lidí je přímým důsledkem zvýšeného příjmu rostlinných olejů, zejména sojového, kukuřičného, slunečnicového, oleje ze světlice barvířské, bavlníku a arašídového oleje (2). V Evropě je obsah kyseliny linolové v tukové tkáni lidí o něco nižší, než je tomu v USA.

Narostla celková spotřeba tuků (viz červená čára na prvním grafu nahoře). Druhy tuků přidávaných do jídla (včetně nakupovaných polotovarů a restaurací) se přesunuly z živočišných tuků, jako je máslo a sádlo (modrá čára) k rostlinným olejům (zelená čára). To přispívá k mnohem vyššímu celkovému příjmu LA. Zvýšení koncentrace LA v tukové tkáni vede i ke zvýšení koncentrace LA v mateřském mléce.

Nikdo zatím nedokáže říct, jaký důsledek má taková výrazná změna složení tukové tkáně a mateřského mléka na zdraví lidí. Faktem je, že prožíváme naživo experiment.

Já věřím v rovnováhu přírody a myslím si, že kdyby pro nás bylo dobré mít tělo složené jinak, příroda by to tak zařídila sama. Protože bez rozšíření konzumace "umělých" roslinných olejů chemicky získaných rafinací by se složení tukové tkáně nezměnilo, měli bychom být minimálně opatrnější. 


Dle hesla nabídka odpovídá poptávce jsem se porozhlédla v Kauflandu, co se nejvíce používá v ČR:

Většina regálu vlevo je vyhrazena pro slunečnicový a řepkový olej. Slunečnicový je ještě dokonce i naskládaný na paletách mimo. Menší část regálu vpravo obsahuje všechny možné oleje, nejvíce olivový, ale také třeba kukuřičný, který jsem myslela, že se v ČR ani nepoužívá.

Část s tuky a margaríny. Máslo a sádlo se mezi všemi margaríny, rostlinnými tuky na pečení a jinými "alternativami" těžko hledá.

Zdroje: 

http://wholehealthsource.blogspot.cz/2016/05/my-recent-paper-on-linoleic-acid-in.html
http://wholehealthsource.blogspot.cz/2011/08/seed-oils-and-body-fatness-problematic.html