neděle 28. srpna 2016

Konec kojení a co dál? Dát na rady pediatra?

Jak dlouho je dobré kojit? Máme se chovat jako opice? Kolik mléka potřebuje batole? Čím se kravské mléko liší od mateřského a proč ho pediatři v ČR ročním batolatům zakazují a jako jedinou alternativu mateřského vidí mléko umělé, přestože Světová zdravotnická organizace má jiný názor? Jak firma Nutricia, výrobce mlék Hami a Nutrilon pediatry přesvědčila, aby si na stránky České pediatrické společnosti umístili logo Hami a vydali zavádějící doporučení o prospěšnosti mlék Hami? Asi správně "edukovali"... a většina maminek (včetně mě) rady svého pediatra poslouchá.




Praktické kojení

Kojení je super věc, po překonání prvních dnů rozkojování a bolesti život s miminem značně usnadňuje (pokud tedy zrovna nechcete trávit čas bez mimina). Jídlo je vždy připravené a zdarma, má správnou teplotu a správné složení, není třeba umývat lahvičky, shánět mléko ani nic připravovat. Mimina jsou roztomilá a tak jim odpustíme i budíček ve tři ráno tu noc už třeba potřetí...

Prsa jsou geniální. Umí se přizpůsobit požadavkům mimina. Složení mléka se mění podle toho, jak dítě roste, jestli je teplo nebo zima a podle toho, jaké nemoci máma potkává, aby mimino dostalo ty správné protilátky. To žádné umělé mléko neumí.

Jenže mimi jednou vyroste ...

Kdy přestat kojit?

Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization) a Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF, United Nations Children's Fund) doporučují výhradně kojit 6 měsíců a pak společně s vhodnou stravou až do 2 let i déle.

WHO uvádí, že mateřské mléko dokáže pokrýt polovinu a víc příjmu u dětí 6-12 měsíců a třetinu příjmu u dětí 1-2 roky. V zemích, kde je nedostatek kvalitní stravy, by kojení mohlo zachránit až 800 000 dětí ročně. Kojené děti bývají později méně obézní, méně trpí chronickými nemocemi, mívají lepší výsledky v testech inteligence a dokonce i bývají v dospělosti lépe placené (studie). Co lepšího může máma kromě lásky svému dítěti dát? Máma navíc taky nepřijde zkrátka, díky kojení má  nižší pravděpodobnost rakoviny prsu a vaječníků.


Doporučené praktiky  vs realita jejich plnění v procentech ve světě v roce 2015:
 zleva: kojení do hodiny po porodu; výhradné kojení do 0-5m; zahájení příkrmů v 6-8m; kojení v 1 roce; kojení ve 2 letech 
Zdroj: UNICEF

Antropoložka a propagátorka kojení Katherine Dettwyler považuje za přirozenou délku kojení dobu 2,5 - 7 let. To je na naše poměry docela dlouho, jak na to přišla? V knížce Breastfeeding Biocultural Perspectives se hodně opírá o analýzu primátů z roku 1985 a porovnává různé odhady savců, s tím, že nejvíce se podobáme "velkým opicím", tj. orangutanům, šimpanzům a gorilám, a ti zrovna kojí dlouho. V této analýze primátů jsou pro zajímavost uvedeny pro "velké opice" tyto hodnoty:

člověkgorilašimpanzorangutan
Váha samice (kg)40,19331,137
Váha samce (kg)47,916041,669
Délka březosti (dní)267256228260
Váha novorozence (g)3 3002 1101 7561 728
Doba kojení (roky)2,04,34,03,0
Věk prvního porodu (roky)19,39,911,510,7
Délka života (roky)7039,344,550
Doba mezi porody (roky)3,94,05,02,8
Váha mozku novorozence (g)384227128170
Váha mozku v dospělosti (g)1 250506410413

Trochu mě zaráží typická váha ženy 40 kg a muže 48 kg, asi bych se nad sebou měla zamyslet... nebo bychom se všichni měli zamyslet nad kvalitou dat v této studii. Paradoxní je, že doba kojení uvedená ve studii pro člověka (2 roky) je mimo přirozený interval od Katherine 2,5-7 let. Pokud použijeme regresní vztah odvozený v článku pro závislost doby kojení na váze samice (čím větší váha, tím delší doba kojení), dostaneme odhad 2,8 let, toto číslo nám toho ale moc neřekne, záleží ještě na variabilitě dat. Statistik by na základě analýzy a dat uměl pouze říct, že přirozená doba kojení pravděpodobně není kratší než 11 měsíců a není delší než 11 let za předpokladu platnosti statistického modelu.

Studie zkoumá 135 druhů opic, kromě výše zmíněných tří "velkých opic" jsou ostatní malé, až na pár výjimek do 10 kg. Pohledem na data zjistíme, že pro spoustu opic není délka kojení dostupná veličina a autoři zmiňují i používání odhadů ze ZOO, které nemusí být reprezentativní pro přirozené chování primátů. Takže vlastně to jsou odhady dost přes palec a zase toho moc nevíme.

Člověk se od ostatních opic liší zejména velikostí mozku a také relativně většími novorozenci. Ostatní velké opice tak z nošení mláďat tolik nebolí záda, mláďata se dokonce umí sama držet na srsti a nemají to k prsu daleko. Skutečně se musí člověk v kojení chovat jako jiné velké opice, jak tvrdí Katherine? V datech najdeme u menších opic i příklady "bližších příbuzných", jejichž velikost je podobná a doby kojení diametrálně jiné (například gibon malý váží 5,9 kg a kojí 330 dní a gibon běloruký váží 5,3 kg a kojí 730 dní).

Vývojová větev primátů, orangutan se od člověka vývojově oddělil před 12 miliony let, gorila před 7-8 miliony let a šimpanz před 6-7 miliony let.
Zdroj
Na blogu další propagátorky dlouhodobého kojení Jammie Lynne Grumet vyfocené se synem na obálce magazínu Time (viz obrázek níže), která hodně čerpá argumenty od výše zmíněné Katherine, najdeme článek Příklady společenství, kde jsou děti kojeny mnoho let.

Blogerka Jammie Lynne Grumet vyfocená se synem na obálce magazínu Time
V článku mi přišel zajímavý přehled typické doby kojení pro různé domorodé národy:
Ainu (3-4); Andamanese (3-4); Arunta (3-4); Azande (3-6); Baiga (2-3); Bena (1.5-2); Carib (1.5-2; occ. 2-3); Copper Eskimo (3-4); Crow (1.5-2); Dobuans (occ. 1.5-2); Hope (1.5-3); Jivaro (2-3); Kababish (1.5-3); Kurtatchi (2-4); Kwakiutl (2-3); Kwoma (2-3); Lakher (2-3; occ. 3-4); Lango (2-3); Lepcha (3-4; occ. 6); Lesu (2-3); Macusi (3-4); Malekulans (1/2-1); Maori (1.5-2; 3-4); Maricopa (3-4; occ. 1.5-2; 6); Masai (1.5-3); Mbundu (3-4); Murngin (3-4); Nama (3-4); Omaha (2-4); Sanpoil (1.5-3); Sema (2-3); Tanala (2-3); Tarahumara (1.5-3); Taulipang (1.5-2); Thonga (2-3); Tiv (2-3); Toda (2-3); Tongans (2-3); Trobrianders (1.5-3); Tubatulabal (2-3); Tupinamba (1.5-2; 3-6); Venda (3-4); Witoto (3-4); Yakut (3-4); Yukaghir (3-4).

Bohužel autorka neuvádí, jestli se jedná o přehled všech domorodých národů, o kterých má informace, nebo jen vybraných národů kojících dlouho, jak by naznačoval titulek článku. Zas takové extrémy tam nejsou, většina dob je kratších, než by odpovídalo "přirozenému" intervalu 2,5-7 let od Katherine, takže tento interval asi moc přirozený nebude. Doby odpovídají doporučení WHO kojit do dvou let i déle.

Jak to bylo u nás doma?

U dcery i syna jsme s kojením přestali ve 14. měsíci. Než se syn narodil, říkala jsem si, že bych tu hrůzu kojení ráda vydržela aspoň půl roku, když je to pro dítě tak dobré... V půl roce jsem si u obou dětí nedokázala přestavit, že bych už měla přestat, a to jsem začala sem tam chodit do práce s odsávačkou v tašce. Podobné pocity jsem měla ještě i v roce.

Po roce se to náhle během pár dní změnilo, kojení mi začalo být nepříjemné a to si myslím, že je znamení. U někoho může nastat dříve a u někoho později, někdy se rozhodne samo dítě a někdy máma kojí a kojí, i když už nechce, aby náhodou nebyla špatná matka. Kojení je dvoustranná záležitost a jako každá jiná musí vyhovovat oběma stranám.

Podle překvapených pohledů sestry a doktorky na roční kontrole soudím, že většina maminek kojí kratší dobu než já. Znám ale i pár maminek, které kojily déle než dva roky.

Je potřeba, aby nekojené batole pilo umělé mléko? Může pít kravské?

"Až minimálně do dvou let kravské ne, dávejte pouze dětská mléka, kravské obsahuje moc bílkovin," řekla mi naše dětská doktorka na roční kontrole. Totéž mi řekla jiná dětská doktorka.

Porovnání složení mlék dle wikipedie (množství na hrníček jsem upravila na 100ml):
mléko 100mllidskékravskékozí
Energie (KJ)304258297
Bílkoviny (g)1,13,33,7
Tuky (g)4,63,34,3
   nasycené (g)2,11,92,7
   mononenasycené (g)1,70,81,1
   polynenasycené (g)0,50,20,2
Sacharidy (g)7,24,64,6
Kyselina listová (mcg)5,15,10,8
Vitamín C (mg)5,20,01,4
Sodík (mg)184152
Železo (mg)0,030,030,05
Vápník (mg)33117138

Kravské mléko obsahuje na 100 ml o 2,2 g bílkovin více, to je na 400 ml (dcera více za den nevypije) rozdíl 8,8g bílkovin za den. To je bílkovin asi jako ve dvou plátcích tvrdého sýra nebo 40g syrového kuřecího masa.

"Můžu dát tedy kravské mléko a méně sýru a masa? Bude to v pořádku?" ptala jsem se naivně na alternativu zachování součtu příjmu bílkovin ve stravě. Doktorku jsem dotazem očividně zaskočila, prý to tak jednoduše nejde. Proč? Je vůbec důležité, aby roční batole mělo umělou náhražku mléka s přesně stejným poměrem živin jako v mateřském, když si trávicí soustava ročního dítěte už s normální stravou s přehledem poradí a ta má sama o sobě variabilní složení? ... Stejný poměr hlavních složek je naprosto logický argument u pár měsíčních kojenců závislých jen na mateřském mléku. Jinak je to určitě dobrý marketingový argument výrobců umělých mlék a faktor, který výrobci mohou jednoduše ovlivnit. 

Většina umělých mlék je vyrobena ze sušeného odstředěného kravského mléka a dotučněna hlavně rostlinnými oleji (palmový,slunečnicový, řepkový), viz složení Nutrilonu 3 Pronutra (od 12m) na obrázku níže. Pozn.: složky jsou vždy na výrobku řazeny v sestupném pořadí dle obsahu, nejvíce zastoupené je tedy vždy uvedeno jako první.
Složení batolecího Nutrilon 3 Pronutra

Třeba nanuky, které obsahují levnější rostlinné oleje místo mléčného tuku, jsou považovány za šizené. Nedává mi to smysl... Sunar nedávno začal vyrábět Sunar premium s unikátní recepturou s mléčným tukem, stejně ale nejdříve odtuční mléko a dotuční ho nejvíce slunečnicovým olejem, který má velké množství prozánětlivé omega-6 mastné kyseliny linolové, pak použije i řepkový a palmový olej, viz složení Sunar Premium 3 (od 12m) na obrázku níže:
Složení batolecího Sunar Premium 3
Rafinované rostlinné oleje považuji za nejedlé kvůli chemickému procesu výroby, jí se pouze cca 50 let a za tu dobu už změnily chemické složení lidí. Přijde mi tedy divné je dávat malým dětem. Kravské mléko pijí lidé v našich zeměpisných šířkách už tisíce let, krávu měli dříve na skoro každém hospodářství. Já sama mám mléko moc ráda (nejraději plnotučné nestandardizované od krav, co viděli slunce, a co nejšetrněji pasterizované, nepasterizované jsem ještě nepila), žádné alergie na mléko v rodině nemáme, logicky mi tedy přijde jako bližší volba, než směs chemických látek. Nejsem ale žádný odborník.

WHO doporučuje primárně kojení, myslí ale i na nekojené děti ve svých Doporučeních pro krmení nekojených dětí 6 měsíců - 2 roky. V tomto dokumentu se píše (str.12):

"Mléčné produkty jsou bohatým zdrojem vápníku a několika dalších živin. Strava neobsahující potraviny živočišného původu (maso, drůbež, ryby, vejce, mléčné výrobky), nemůže vyhovět nutričním potřebám v tomto věku, pokud není obohacená o živiny, nebo nejsou užívány výživové doplňky.

Pokud je strava živočišného původu konzumována pravidelně, je potřeba 200-400 ml mléka, jinak je potřeba 300-500ml mléka. Přijatelné zdroje mléka zahrnují plnotučné mléko zvířat (krávy, kozy, buvol, ovce, velbloud), UHT mléko (trvanlivé), mléko ze sušeného mléka (ale ne kondenzované mléko), zakysané mléko nebo jogurt, odstříkané mateřské mléko.
...
Mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem několika významných živin jako bílkoviny, vápník a riboflavin (vitamín B2).
...
Plnotučné mléko je důležitým zdrojem tuků v prvních dvou letech života."

Moje poznámka: WHO uvádí v dokumentu i doporučení, co dělat, když mléko dítě nepije, takže pokud doma nejste zrovna fanoušci mléka jako my, jde to i jinak.

Takže WHO u ročního dítěte žádný problém v kravském mléku a jeho bílkovinách nevidí! Já už tedy s klidem dceři mléko dávám.

Proč to ale pediatři v ČR vidí jinak?

Proč tedy pediatři v ČR považují kravské mléko za špatné a prohlašují, že správné pro nekojené děti je jedině umělé? Nebo ví něco, co WHO neví?

Na stránkách Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti České lékařské společnosti J.E. Purkyně najdeme dokument Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat (duben 2014). Znění doporučení jednotlivých kapitol bylo schváleno všemi spoluautory textu, kdo to je vidíte na obrázku níže:


Ve 4. kapitole - Kojenecké formule (náhradní kojenecká výživa) se dočteme:

"str. 15
5. Pokračující formule je určena pro děti až do ukončeného 36. měsíce života.
9. Neupravené kravské, kozí, ovčí, sójové mléko, popřípadě ovesná nebo rýžová
mléka, která nejsou deklarována jako kojenecké formule, představují pro kojence
zdravotní rizika a dětský lékař by se měl snažit předejít nebo eliminovat jejich
použití.
10. Lékař, který se s takto živeným kojencem setká, by se měl detailně seznámit
s možnými riziky a měl by se pokusit vysvětlit rodině nevhodnost takové výživy,
případně nabídnout existující alternativu.

str. 18
NEUPRAVENÉ KRAVSKÉ MLÉKOKOZÍ MLÉKO, SÓJOVÉ MLÉKO
• nesplňují kritéria a normy pro kojenecké formule
• podávání neupraveného kravského mléka je spojeno s častějším výskytem okultního krvácení a s vyšší zátěží pro ledviny (bílkoviny, minerály)
..."

Už je mi tedy jasné, kde na to pediatričky, kterých jsem se ptala, přišly. Reprodukují s naprosto čistým svědomím a s nejlepšími úmysly doporučení České pediatrické společnosti (ČPS). Riziko okultního krvácení a vyšší zátěž pro ledviny zní hrozivě, k těmto problémům se ale vyjadřuje ve věděckém zdůvodnění svých doporučení i WHO na str.13. Tady jen hodně stručně hlavní myšlenky, protože nejsem odborník a nemusela bych to přeložit správně a odborníci si to stejně raději přečtou celé:

"Poslední studie na okultní krvácení naznačují, že u starších kojenců jsou ztráty velmi malé a neovlivní množství železa. Gastrointestinální reakce na kravské mléko, která způsobuje ztrátu krve, klesá s věkem a mizí do 12. měsíce. Navíc tepelně ošetřené mléko ztrátu krve nezpůsobuje, proto používání tepelně ošetřeného mléka nebo mléka ze sušeného mléka toto riziko eliminuje.
...
Během prvních šesti měsíců života, když kojenec dostává veškerou výživu z jednoho zdroje (mateřské mléko nebo formule), je důležité zajistit, že možná zátěž ledvin (anglický termín je potential renal solute) z produktu je přiměřená. Nicméně, když kojenci začnou jíst smíšenou stravu, rizikům z podání produktu s větší možnou zátěží na ledviny (např. neředěné kravské mléko) se lze vyhnout, pokud celková strava obsahuje dostatek tekutin. Největší riziko nastává v období průjmu."

Pro doplnění, co se úpravy mléka týká, uvádí WHO, že syrové mléko (tj. není převařené ani pasterizované) by se používat nemělo kvůli riziku přenosu nemocí. Jenže z kontextu doporučení ČPS je zřejmé, že neupraveným mlékem myslí mléko, které není upravené do formule (na str. 17 je uvedeno, že pokračující kojenecká formule má ve srovnání s neupraveným kravským mlékem snížený obsah bílkoviny).

Proč Česká pediatrická společnost tak preferuje průmyslové výrobky?

Jedno z možných vysvětlení se nabízí při pohledu na stránky ČPS, kde vlevo dole najdeme seznam partnerů, mezi kterými je i Hami hned vedle farmaceutické firmy. Máme tady jasný konflikt zájmů.

Značku Hami má více lidí spojených spíš s příkrmy, než s mléky (nebo aspoň já, protože když jsem je výjimečně koupila na dovolenou, syn je plival, nesnědl ani lžičku a ani já bych je nesnědla, jak byly nedobré). U mléka nás spíš napadne Nutrilon a Sunar. Jenže ČPS má v dokumentech ke stažení svoje stanovisko jen na mléka Hami, které má podobu spíše marketingového dokumentu pro maminky, posuďte sami:
Mezi "důležitými" dokumenty ke stažení na stránkách ČPS najdeme tento zavádějící dokument doporučující mléka Hami.
Tento dokument mi přijde nejen extrémně nevhodný, ale také silně zavádějící. Po přečtení mám dojem, že mateřské mléko je nejvhodnější jen v "prvních měsících", pod tím si představím tak 3, rozhodně ne 6 plně a 24 celkem, jak doporučuje WHO. Dokument tak evokuje myšlenku, že po prvních pár měsících je Hami lepší a to s pečetí pediatrů. A každá maminka přece chce pro děti to nejlepší...

Umělá mléka Hami a Nutrilon vyrábí firma Nutricia, která je součástí skupiny Danone. Ve výroční zprávě za rok 2014 (2015 ještě nezveřejnili) se dočteme zajímavé věci to tom, jak Nutricia roste na stagnujícím trhu díky kategorii dětských mlék a edukaci veřejnosti o důležitosti vhodné dětské výživy:
Výroční zpráva společnosti Nutricia
Kdyby skutečně vysvětlovali, jak je důležité kojení a strava připravená z čerstvých kvalitních surovin, příjmy by jim musely klesat, pokud by neinvestovali do lokálních farem.

Je to nechutné. Už nemám co dodat. Možná jen:

Není lepší pediatry vůbec neposlouchat?

Kdepak. Určitě poslouchat a velmi pozorně a ptát se proč a na souvislosti a hlavně přemýšlet o tom, co říkají. Pediatři jsou lidé, kteří dlouho studují, pak ještě musí mít několik let praxe a pak teprve mohou ordinovat. Určitě mají více znalostí a zkušeností v oboru než já a jakýkoliv jiný smrtelník. Většina jejich rad je velmi cenná, někdy pro život dítěte nepostradatelná.

Bohužel jsou to jen lidé a ne bohové a nejsou neomylní. Věci, které tvrdí, si (aspoň většinou) nevymysleli a mají je těžce nastudované z materiálů, které kombinují domněnky jiných doktorů (většinou starších) a závěry studií (většinou novějších).

Jakékoliv studie jsou založené na statistice a ta závisí na datech a vhodnosti použitého modelu. Velmi jednoduše se může stát, že studie "potvrdí" naprostou hloupost (tohle tvrdím naprosto erudovaně - na to mám totiž vzdělání zase já). Toho můžou jednoduše zneužít firmy, kterým jde o zisk. Takže ani potvrzená studie není záruka správnosti. Podezřelé je zejména, pokud lidé podepsaní pod studií mají vazby na průmysl, který z výsledků studie profituje. Čím více na sobě a na průmyslu nezávislých studií máme k dispozici, tím více můžeme výsledkům věřit.

Pokud vám selský rozum říká, že něco nedává smysl, přemýšlejte, hledejte a ptejte se dál. Intuice je někdy silnější než věda. Hledejte ale relevantní argumenty a kvalitní zdroje, blbostí je všude napsáno mnoho! A někdy i náš selský rozum nemusí mít úplně pravdu...

Tvrdit může kdokoliv cokoliv, vždy ale záleží na tom, proč to tvrdí (s kým je spojený a komu tím udělá/neudělá radost) a na základě jakých podkladů. 


11 komentářů:

  1. Moc dekuji za pekny clanek, pomohl mi se trosku zorientovat v dnesnim spletitem svete doporuceni pediatru. Prosim o vyjadreni k prikrmovani. Pediatricka me zacla ve 4 mesici ditete tlacit do prikrmovani. Pry kvuli alergiim - je pry nutne mezi 4 a 6. mesicem ditete seznamit se vsemi alergeny. Rika se tomu podle novych studii imunitni okenko. Existuji nejake takove studie? Proc doporuceni WHO nic takoveho nereflektuji?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. who doporucuje vyhradne kojeni minimalne do 6m veku ditete. Nevim kde prisli na okenka ale codle me je to prezitek z Um a cesky nesmysl, kzery who nereflektuje protoze by je takova capina ani nenapadla.

      Smazat
    2. "Okénkem" mají na mysli stav zažívání - kdy se dítě, které je dosud kojeno, setká s novou potravinou. Pokud mu totiž se strávením nové potraviny "pomůže" mateřské mléko, většinou na tuto novou potravinu nevznikne alergie... A protože velká část matek na půl roce s kojením seká, vzniklo toto umělé okénko - od 4 měsíců se dá přikrmovat - do 6 se kojí... zaveďte, proto co nejvíc nových potravin právě tehdy a máte vyhráno...
      Samozřejmě pro kojence je to nesmysl... pokud plánujete kojit déle než 6 měsíců, máte okénko neomezeně dlouhé :D

      Smazat
    3. Názor zavádět příkrmy mezi 4-6. měsícem byl názor organizace ESPGHAN financované mimo jiné firmami Nestlé a Nutricia (zavádět příkrmy dříve znamená pro výrobce příkrmů více peněz...). Důvodem doporučení mělo být snadnější přijmutí alergenů, což ale nebylo prokázáno. Ohledně této problematiky doporučuji výbornou prezentaci paní doktorky Evy Kudlové, kde vše ohledně výživy kojenců a batolat podrobně vysvětluje http://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2016/11/KojenciBatolataKudlovaPDF.pdf

      Smazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  3. Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat na váš názor - má pediatrička - a nejenom ona - mi tvrdí, že je lepší první příkrmy kupovat, jelikož zelenina v tuto dobu obsahuje plno dusičnanů v důsledku skladování.

    Myslíte si, že je lepší první příkrmy zakoupit nebo radši doma zeleninu podusit?

    díky předem

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kvalitni zeleninu doma připravit. Ani vam by nechutnalo denne jidlo z plechovky..

      Smazat
    2. Take jsem to resila a jak.. Snazila jsem se kupovat bio zeleninu a sem tam jsem stridala i s tim kupovanym ve sklenicce..

      Smazat
  4. A ta zelenina ze sklenice je pěstována na měsíci, že v ní nejsou dusičnany? Jedna paní psala článek o tom, jak to chodí v Hami, protože tam pracovala. Reklama dobrá, ve sklenicích to vypadá dobře, ale sama by si tam nikdy nic nekoupila!! Proč? Protože ovoce bývá dle jejich slov často nedozrálé a jeho kvalita se těžko blíží bio. To samé zelenina. Raději si posbírám jabka na zahradě a zavařím si je sama.

    OdpovědětSmazat
  5. pekny clank, dobre postrehy, jen vic takto premyslejicich lidi :-)

    OdpovědětSmazat
  6. Ještě k tomu imunologickému okénku - nedávno jsem si dohledávala nějaké informace, protože mi přišlo brzy přikrmovat ve 4 měsících, když dcera z kojení dobře prospívá.
    http://www.kojeni.cz/question/imunologicke-okno/
    http://www.jidlodotlapky.cz/myty-a-omyly-o-blw/
    http://www.poradkyneprikojeni.cz/news/pojem-imunologicke-okno-se-bohuzel-velmi-rozsiril/

    A děkuji za skvělý článek! A ještě přidávám odkaz na video Margit Slimákové a její podobný postřeh ohledně reklamní masáže u UM u pediatrů:
    https://www.youtube.com/watch?v=vLwggoqLbnM
    (má i další videa o přikrmování kojenců atd.)

    OdpovědětSmazat