středa 10. srpna 2016

Nasycené tuky nejsou jen černé nebo bílé

Výživová doporučení nasycené tuky (hlavně tuky živočišného původu, dále kokosový a palmový olej) považují za špatné a radí je nahrazovat polynenasycenými (hlavně rafinované rostlinné oleje a margaríny). Dokonce existují i "důkazy". Zajímavé je, že výsledky z prvního experimentu na toto téma provedeného skoro před 50 lety (pro rostlinné novodobé náhražky nedopadly moc dobře), nebyly publikovány. Škoda, kdyby byly, asi by se jejich výroba tolik nerozjela. Našly se v pozůstalosti zesnulého vědce a na denní světlo byly přivedeny až v dubnu 2016. V srpnu 2016 vyšla zase studie nasycené tuky komplet zatracující. Není v tom trochu zmatek? Jak se v těch studiích má člověk vyznat? A co si z nich vzít?
Den a noc, M.C.Esher


"Je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno. A i když je tma jako v ranci, noc nemá vůbec žádnou šanci..."

Statistika mě už párkrát vypekla, selský rozum málokdy.

I na škole (MFF UK) nám říkali, dávejte si pozor obzvlášť v případě, kdy vám výsledek nedává smysl a zkontrolujte vlastnosti dat a předpoklady modelu!!! 

1) Největší neplechu ve statistických modelech dělá závislost v datech. Tedy že pozorování ovlivňujících faktorů spolu nějak souvisí a použitý model přitom předpokládá, že ne. Ve statistice se tomu říká multikolinearita
2) Další peklo dělá, když nám proměnnou, která nás zajímá, významně ovlivňuje nějaký faktor, který ale v modelu nemáme. To jsme doslova v pytli.
3) No a i když máme všechno dobře, tak nám model daleko od hlavního proudu pozorovaných hodnot faktorů moc nepomůže. Odhad totiž může být pak taky dost mimo od správné hodnoty.

A jak s tím souvisí nasycené tuky?

U všech tvrzení o škodlivost nasycených tuků a doporučení o jejich omezování mi vadí to, že se místo tradičních tuků používaných dlouhodobě podsouvají umělé rafinované rostlinné s jiným složením, a ty tradiční jsou zatracovány. Někteří odborníci a průmysl (který na umělých tucích a výrobcích z nich vydělává, třeba jako firma Unilever a další) nám říkají, že je to dobře, protože právě to jiné složení nám pomůže být zdravější.

Jenže tak nějak mi přijde, že sice žijeme déle, ale zdravější rozhodně nejsme a to už tyto umělotiny jíme přes 50 let a máme zdravotnictví, o jakém se lidem v minulosti ani nesnilo. Kromě toho jíme i jiné umělotiny, spousta bílé mouky, cukru a soli, sedíme, čumíme do mobilu, jíme antidepresiva, nehýbeme se a jsme ve stresu. Vliv má určitě vše a statisticky je hrozně těžké a někdy i nemožné určit spolehlivě vinu konkrétního viníka.

Podle mě je příroda dokonalá. Nemyslím si, že člověk to vymyslí lépe. Přijde mi tedy rozumné jíst to, co se jedlo po tisíciletí, v přiměřeném množství a k tomu se hýbat, klidně i jen chodit. Rafinované rostlinné oleje se jí ve větším množství pouze 50 let a už dokázaly změnit naše chemické složení. Tradiční rostlinné oleje jako olivový, kokosový a palmový za škodlivé tedy nepovažuji, protože je lidstvo jí od nepaměti (podle toho, kde který roste). Palmový a kokosový olej jsou bohaté na nasycené mastné kyseliny podobně jako máslo a sádlo. Olivový olej je bohatý na mononenasycené kyseliny.

No jenže co ti odborníci?

Nahrazení nasycených tuků (máslo, sádlo, sýr, ...) ve prospěch polynenasycených kyselin (ty v margarínech) ale propagují výživová doporučení všude na světě a hodně odborníků u nás je podporuje taky. Není divné jim nevěřit?

Ano uznávám, je to divné. Normálně jim celkem věřím. Objektivně musím uznat, že pravděpodobně existuje více lidí, kteří jejich názor podporují, než těch s mým názorem. Vyberte si sami. 

Mezi polynenasycené mastné kyseliny (ty, kterých je hodně v margarínech) patří esenciální kyseliny, které si tělo neumí vyrobit a skutečně je v určitém množství potřebuje, jinak onemocní. Pokud je člověk nemá (třeba důsledkem nevhodné jednostranné stravy), nahrazení čehokoliv (včetně nasycených tuků) za tyto mastné kyseliny bude v tomto případě mít určitě pozitivní efekt na zdraví.

Rozvoj průmyslu s rafinovanými rostlinnými oleji způsobil, že jsou všude tam, kde dřív byly živočišné tuky - v domácnosti, ve zpracovaném jídle a používají je i kuchaři v restauracích a jídelnách. Přitom ještě nedávno ani neexistovaly.

A co rady v pohádkách?

Jsem přesvědčená o tom, že všeho moc škodí a to nejen rafinovaných rostlinných olejů. Určitě škodí i moc nasycených mastných kyselin (másla, sádla, ...). Pokud jich někdo jí fakt hodně, měl by je skutečně omezit. Kdo má rád pohádky a zná tu pohádku o okách na polévce, to moc dobře ví (říkala mi ji babička). Moc přesně si ji už nepamatuji, našla jsem na ní odkaz tady, cituji:

Důležitou věcí na polévce byla mastná oka. Když bylo tuku málo, bylo jich tam spousty a maličkých, když hodně, bylo pár velkých ok. K tomu se vázala pohádka, jak svatý Petr putoval a dostal v chudé chýši a pak v bohatém statku polévku a odměnil je podle počtu mastných ok…té polévce s mnoha oky se říkalo miliónová.
Obrázek jsem si půjčila ze zmiňovaného webu www.tradicnirecepty.cz

A nakonec dvě studie, o kterých je dobré vědět víc

V nedávné době vyšly dvě hodně zajímavé studie dotýkající se této oblasti. Jedna vyvrací stávající doporučení a druhá je podporuje.

1) studie objevených a nikdy nezveřejněných dat ze starého experimentu (duben 2016, BMJ)
Přehodnocení tradiční hypotézy o výživě a srdci: analýza získaných dat z Minnesota Coronary experimentu 1968-73 (Re-evaluation of the traditional diet-heart hypothesis: analysis of recovered data from Minnesota Coronary Experiment (1968-73))

Minnesota Coronary Experiment (1968-73) byl experiment navržený právě k otestování toho, zda nahrazení nasycených tuků ve stravě za rostlinné oleje bohaté na kyselinu linolovou vede ke snížení rizika srdečních onemocnění z důvodu snížení cholesterolu v séru. Z neznámého důvodu byly zveřejněny jen částečné výsledky tohoto experimentu a část s vlivem rostlinných olejů na zdraví byla vynechána. Jenže data objevil Christopher Ramsden v pozůstalosti zesnulého vědce a ukázal je světu (statnews). To už je skoro detektivka co?

Analyzováno bylo 9 423 účastníků z psychiatrických léčeben a pečovatelských domů, kde pro ně jídlo bylo připravováno a tedy bylo přesně evidováno. Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin aniž by o tom věděli. Jedna skupina dostávala tehdy běžnou stravu bohatou na živočišný tuk. Druhá skupina dostávala stravu, kde byla cca polovina nasycených tuků nahrazena rostlinnými oleji a margarínem z kukuřičného oleje. Vše bylo poctivě dokumentováno.

Takové experimenty, kde jsou účastníci náhodně rozděleni do dvou skupin jsou z hlediska statistických výstupů nejreprezentativnější a mnohem méně oproti pozorovacím studiím produkují zavádějící výsledky. V pozorovacích studiích se sledují účastníci, kteří se stravují jak chtějí a spoléhá se pouze na jejich výpovědi v dotaznících.

Ramsden a jeho tým zjistili, že u druhé skupiny rostlinné oleje skutečně snížily celkovou hladinu cholesterolu o průměrně 14% po jednom roce. Jenže snížená hladila cholesterolu překvapivě nevedla k lepšímu zdraví a dlouhověkosti. Ve skutečnosti se ukázalo, že čím nižší cholesterol, tím vyšší pravděpodobnost úmrtí. V kategorii 65 a víc bylo ve skupině s rostlinnými oleji o 15% úmrtí více, než ve stejné kategorii ve skupině s tradiční stravou. Ve skupině s rostlinnými oleji nebylo pozorováno ani žádné zlepšení aterosklerózy či srdečních infarktů.

Tato studie trvala docela krátkou dobu a to, že se důsledky i za tak krátkou dobu projevily na zdraví lidí naznačuje riziko umělých rostlinných olejů.

2) pozorovací studie sester a zdravotníků během dlouhé doby (srpen 2016, JAMA Intern. Med.):
Souvislost různých tuků s celkovou a specifickou úmrtností (Association of Specific Dietary Fats With Total and Cause-Specific Mortality).
V této studii bylo analyzováno 83 349 žen ze studie zdravotních sester a 42 884 mužů ze studie zdravotníků, data byla sbírána dlouhou dobu (1980-2012 a 1986-2012). Studie bohužel není dostupná online až na stručné shrnutí. Studie počítá rizikový poměr z extrémních pětin a sleduje tak riziko úmrtí. Jakým způsobem se definují extrémní pětiny a jakou statistickou metodu použili bohužel není popsáno.

Výsledky jsou rizikové poměry (níže v závorce) pro jednotlivé tuky vůči sacharidům:
snižující úmrtnost: celkový tuk (0,84), polynenasycené tuky (PUFA) (0,81),  mononenasycené tuky (MUFA) (0,89), ω-6 PUFA (hlavně kyselina linolová) (0,85),  ω-3 PUFA (0.96)
zvyšující úmrtnost: nasycený tuk (1,08), trans tuky (1,13)
Dle autorů studie různé druhy tuků mají odlišnou souvislost s úmrtností a tato zjištění podporují současná výživová doporučení nahradit nasycené tuky a trans tuky za polynenasycené tuky.

Mých pár otázek ke druhé studii:

Tato studie je pozorovací studií a nedostatkem takových studií je spoléhání se na data poskytnutá účastníky. Vzhledem k nastavení studie tedy neexistuje rozdělení na testovanou a kontrolní skupinu a to velmi komplikuje jakoukoliv spolehlivou dedukci z dat.

Obecný vývoj složení přidaných tuků ve stravě Američanů je pěkně vidět na následujícím obrázku. Je vidět, že i během doby, kdy studie probíhaly (1980-2012), docházelo ke snižování obsahu živočišných tuků a k nárůstu spotřeby rostlinných tuků dle výživových doporučení v USA. Existuje tedy zřejmá negativní korelace mezi těmito dvěma faktory v datech. Takže určitě se vědci museli poprat s multikolinearitou. Jak to udělali?
Zdroj 

Dle následujícího grafu Národního centra zdravotních statistik v USA (National Center for Health Statistics) riziko úmrtí ve stejnou dobu klesalo (věkově standardizovaná úmrtnost je tmavě modrá čára).

Figure 1 is a line graph showing three lines: the number of deaths increasing from 1935 to 2010, the crude death rate decreasing from 1935 to 2010, and the age adjusted death rate decreasing from 1935 to 2010 in the United States.
Vývoj úmrtnosti v USA, věkově standardizovaná úmrtnost je tmavě modrá čára.

Člověk nemusí být statistický génius, aby mu došlo, že pokud se podívám na klesající standardizovanou úmrtnost v USA a zkusím si ji naivně vysvětlit pomocí faktorů spotřeby různých tuků (předchozí obrázek), nemůžu dostat jiné výsledky, než že je to díky nárůstu rostlinných olejů (za rostlinnými oleji v USA stojí hlavně kukuřičný a sójový olej, oba bohaté na polynenasycenou kyselinu linolovou) a snížení spotřeby nasycených tuků.

Podobné závěry vyšly i autorům studie. Jenže je to skutečně správně? Nevynechali náhodou autoři nějaký důležitý faktor, jako třeba zohlednění zlepšení zdravotní péče a dostupnost nových léků ve zdravotnictví? To určitě zajistilo během 30 let prodloužení dlouhověkosti a tedy snížení standardizované úmrtnosti. O zohlednění tohoto faktoru se ve shrnutí studie nic nepíše, ale právě jeho vynechání může výsledky dost zkreslit.

Všichni účastníci studie (zdravotní sestry a zdravotníci) žijí v podobném prostředí a pravděpodobně se jejich stravovací návyky také řídily výživovým doporučením snížit nasycené tuky ve stravě a nahradit je polynenasycenými. Zdravotníci i zdravotní sestry se hodně stravují v práci a moje domněnka je, že jejich stravování bylo hodně podobné dané tím, co mají zrovna v kantýně a tedy data o spotřebě byla hodně podobná. V datech tedy pravděpodobně existuje velmi málo pozorování osob, které svoje stravovací návyky nezměnili a jedli stravu bohatou na nasycené tuky. Pokud mám pravdu, model nelze použít pro dedukci toho, co by bylo, kdyby se nasycených tuků jedlo tolik, kolik bylo dříve běžné.

Jak se s těmito nedokonalostmi dat (multikolinearita, významný faktor ovlivňující data, málo pozorování mimo hlavní proud) výzkumníci poprali? Prali se s nimi vůbec?

Hodně záleží na tom, jaké statistické metody autoři ve studii použili. Studie vyšla ve velmi uznávaném vědeckém časopise. Všechny autory spojuje škola Harvard T. H. Chan School of Public Health a jsou pod ní podepsaní i renomovaní vědci jako JoAnn E. MansonEric Rimm,
Walter Willett a Frank Hu, kteří ale nejsou statistici.

Netroufám si tvrdit, že analýzu mají špatně (na to jsem velký amatér, ani jsem nedodělala PhD...). Ve skutečnosti ani nevím, jaký konkrétní model použili (snad studii získám a někdy to zjistím). Usuzuji jen z běžně používaných modelů a jejich známých záludností.

Co ale tvrdím je, že pokud by takové výsledky vyšly v analýze mně, byla by to právě ta situace, kdy bych dle rady učitelů hodně pečlivě testovala statistické předpoklady modelu a hledala vynechané faktory.

Jenže autoři studie se na to dívají jinak, pro ně jejich výsledky nejsou divné, pro ně jsou potvrzením jejich pravdy. Například Eric Rimm, jeden z autorů studie, byl dokonce členem vědecké poradní komise pro výživová doporučení v USA (2010 U.S. Dietary Guidelines for Americans).

Ono nakonec i mistr tesař se někdy utne a splést se může každý, včetně mě.


Při přípravě jsem kromě odkazů zmíněných v textu použila tyto zdroje:



3 komentáře:

  1. studii sester a bratru perfektne rozebral odbornik na statistiku Adam Cabla zde:
    http://edcable.blogspot.cz/2016/01/forum-zdrave-vyzivy-opet-na-svestkach.html

    jeji vysledky jsou u nas prave pro nedostupnost komentovany ve prospech nenasycenych tuku

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky za odkaz. Ten článek je super. Jsem ráda, že nejsem sama, komu se ten Harvard nezdá. V září bylo odhaleno podplácení vědců na Harvardu, kde byl tím upláceným Hegsted, mrtvý kolega Waltera Willeta (jeden z autorů studie), vede na Harvardu oddělení výživy.

      Cukrovarnický průmysl zaplatil vědcům z Harvardu, aby sepsali studii, která očistí cukr ze "spekulací" o jeho škodlivosti (ano už před více než půlstoletím mělo lidstvo indicie o škodlivosti nadměrné spotřeby cukru...) a jako viníka nemocí srdce označí nasycený tuk a místo nasyceného tuku doporučí rostlinný olej, který se čirou náhodou v tu dobu začal ve velkém vyrábět z kukuřice spolu s glukózo-fruktózovým sirupem.
      S touto studií šli potravináři za politiky a přesvědčili je o vydání prvních výživových doporučení na "ozdravení lidstva". Tato doporučení se následně s velkou marketingovou podporou rozšířila do celého světa včetně ČR a většina lékařů se jimi bohužel řídí dodnes. Nastal boom umělých nepřirozených nízkotučných výrobků a výrobků s rafinovanými rostlinnými oleji a cukrem. Nastala pandemie obezity a cukrovky.

      Smazat
    2. odkaz
      https://www.statnews.com/2016/09/12/sugar-industry-harvard-research/

      Smazat