Až se příště podíváte do zrcadla, popřemýšlejte o následujícím: V mnoha ohledech jsme více mikrobi než lidé. Uvnitř a na povrchu našeho těla existuje desetkrát více buněk z mikroorganismů (bakterie, virusy, houby) než je lidských buněk. Mikrobiální geny jsou v přesile 100:1 nad našimi geny. Vědci dokonce mají název pro všechny tyto mikrobiální geny - lidský mikrobiom (the human microbiome).
Teď asi chce spousta lidí utíkat pro dezinfekci rukou, jenže se ukazuje, že většina těchto mikroorganizmů nejsou špatní bacili způsobující nemoci. Většina je prospěšná a zdá se, že bez těchto dobrých mikrobů naše těla strádají. Nebýváme tak zdraví a dokonce můžeme častěji onemocnět.
Takže jedna otázka je: Kde se náš mikrobiom vlastně vzal? Inu, jako spousta věcí, začalo to u našich matek. Jak dítě prochází porodními cestami, získává mikroby od své mámy. Tito mikrobi svým způsobem osadí dítě právě tou správnou směsicí. V kombinaci s bakteriemi v mateřském mléce a dalšími mikroby, se kterými se dítě brzy setká, se mikrobiom vytváří v prvních letech života. Celkové složení mikrobů každého jedince je specifické, něco jako otisky prstů nebo krevní typ. Naši mikrobi ale připomínají směsici mikrobů našich rodičů a sourozenců. A zůstávájí s námi po většinu našeho života.
Mikrobi také mohou provádět různé věci, jako vzdělávat naše imunitní buňky. Učit je rozdíl mezi těmi, proti kterým je potřeba bojovat (špatní bacili, kteří mohou způsobit nemoc), a těmi, kteří nejsou žádnou hrozbou (naši dobří mikrobi). V dospělosti jsou mikrobi první linii obrany. Bojují proti bacilům, kteří se snaží napadnout naše těla, brání si svoje území a tím brání naše zdraví. Vědci dokonce zjistili, že dokáží vrhat svoje vlastní antibiotika.
Druhy mikrobů v lidském těle se velmi liší podle toho, kde přesně bydlí, jako různé ekosystémy v přírodě. Existují vlhká místa jako ústa, nos a podpaží, mastná místa jako pokožka hlavy a suchá místa jako předloktí. Různé druhy mikrobů se adaptovali na každé z těchto prostředí. Největší a nejdůležitější mikrobiální osídlení se zdá býti ve střevech. Je nejsložitější a nejrozmanitější a všechno, co mikrobi dělají jinde v těle (bojují s infekcemi, startují a zklidňují náš imunitní systém, informují buňky, ...), to se nesporně děje i ve střevech. Dokonce se ukazuje, že pomáhají regulovat náš metabolizmus - kolik energie spálíme a kolik tuku uložíme.
Takže, pokud mikrobi z nějakého důvodu nefungují správně, třeba kvůli naší stravě nebo antibiotikům, která bereme, může to vést k mnoha druhům nemocí, jako rakovina tlustého střeva, zánět střev (kolitida), dokonce možná i cukrovka a obezita. Někteří vědci se domnívají, že důvodem pro rozšíření některých nemocí je to, že jsme ztratili klíčové mikroby ve střevech. Náš mikrobiom je totiž mnohem méně rozmanitý než mikrobiom lidí v méně rozvinutých zemích a dřívějších generací.
A vzpomínáte, jak jsme mikrobiom vlastně získali? Od našich matek, když jsme se narodili a z mateřského mléka. No, někteří vědci si myslí, že příliš mnoho dětí toto nedostává, kvůli nadmíře císařských řezů a nedostatku kojení, ve spojení se všemi antibiotiky, která děti dnes dostávají, a naší posedlostí čistotou. Toto všechno může vysvětlit, proč se tak rozšiřují astma a alergie. Možná proto, že náš mikrobiom nikdy nenaučil náš imunitní systém, jak pracovat správně. Možná polykání dobrých mikrobů (probiotika) může předejít a léčit některé nemoci. Stejně tak může pomoci braní prebiotik (v podstatě potravy, kterou mikrobi milují).
Náš příběh zakončíme poznámkou. Tento výzkum je skutečně nový, stále se musíme mnoho naučit o tom, co naši mikrobi vlastně dělají. Dle vědců je stále jasnější a jasnější, že tyto malé organismy všude v našich tělech mají zásadní význam pro naše zdraví a štěstí.
Žádné komentáře:
Okomentovat